Jídelna, sál a ticho mezi nimi

Většina fotografií na této stránce vznikla v hodině před otevřením, kdy v domě nikdo není. Hosté na nich proto chybí, a když se objeví, jsou to lidé z týmu nebo stálí hosté, kteří s fotografováním souhlasili předem.

Nepořizujeme snímky, na kterých by šlo poznat cizí karty nebo cizí tvář, a nic neretušujeme. Lustr svítí tak, jak svítí, a sukno má místa, kde je světlejší, protože ho ruce za dlouhé večery uhladily.

Kdyby ses na některém snímku poznal a nechtěl tam být, napiš nám. Fotografii stáhneme ještě týž den a nikdo se tě nebude ptát proč.

Pokud chceš dům vidět naživo, nejlepší je úterý hodinu po otevření. Jídelna je v tu chvíli napůl plná, v sále ještě nikdo nehraje a světlo je právě takové, jaké jsme se snažili zachytit.

Kdo přemýšlí, jak vypadá večer, když je dům plný, ať si prohlédne stránku „Pro jistotu“ nebo se zeptá telefonem. Obrázky ukazují dům v klidu, a to je jeho druhá tvář; první poznáš sám.

Všechny snímky vznikly bez blesku, protože blesk v sále ruší krupiéra a rozbíjí světlo lustru. Fotograf tu pracoval s tím, co bylo, a nic nepřidával.

Světlo v sále je tlumené schválně, a proto jsou snímky tmavší, než by si fotograf přál. Skutečný dojem se na displeji ztrácí: sukno je v životě sytější, lustr hřeje a kámen pod nohama je teplejší, než vypadá.

Na fotografiích z jídelny stojí talíře tak, jak je kuchyně vydala, bez dozdobení navíc. Bramboráky mají okraje přesně takové, jaké mají, a koláče se krájejí až při objednání.